Tato rozsáhlá rodinná biografie se ponořuje do života a díla sourozenců Čapkových a jejich širšího příbuzenstva. Sleduje jejich osudy od dětství až po umělecké a studijní počátky, vykresluje společenské poměry tehdejší doby skrze postavu jejich otce. Série nabízí hluboký vhled do života jedné z nejvýznamnějších českých uměleckých rodin.
První část rodinné románové biografie vypráví nejen o životních osudech sourozenců Čapkových, ale i o jejich širším příbuzenstvu. Autorka zde líčí dobu od dětství sourozenců Josefa, Karla a Heleny až do roku 1905, k začátku umělecké tvorby Karla Č. a počátkům studií Josefa Č.na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Postavou, která autorce umožňuje zobrazit společenské poměry je otec bratří Antonín, úpický lékař a osvětový pracovník.
Román sleduje především literární zrání K.Čapka a jeho postupně se formující kritické myšlení. Autorka sleduje literární zrání Karla, studium na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze a na Filozof. fakultě v Praze, Berlíně a Paříži. Opírá se přitom o bohatou dokumentaci oficiální, ale seznamuje i s novými prameny (poznámky J. Heyrovského). Přesvědčivě se vyrovnává s analýzou života bratrů po r. 1909, který byl pro jejich další život významný stykem s umělci v kavárně Union.
Třetí část volného cyklu o životě a díle bratří Čapků. V této části zachycuje autorka období od října 1918 do konce roku 1929. Pro oba bylo toto období důležité v soukromém i tvůrčím životě. Josefův sňatek a Karlův komplikovaný vztah k budoucí manželce Olze Scheinpflugové.
Touto knihou se uzavírá čtyřdílný, volně komponovaný románový cyklus životního příběhu Karla Čapka a jeho bratra Josefa, přičemž autorka se zde soustředila na veřejné i soukromé zápasy obou bratrů v období rozkvětu i pádu první republiky.
Faktografickým románem Prodloužený čas Josefa Čapka autorka uzavírá svůj cyklus o životě a díle bratří Čapků (Čapci, Ladění pro dvě struny, Poločas nadějí, Brána věčnosti). Završuje tak své více než čtyřicetileté hledání jejich stop od dětství až po tragické chvíle smrti. Poslední díl je silně poznamenán druhou světovou válkou. Autorka čerpala z ústního i písemného svědectví pamětníků, dobového tisku a dalších pramenů.